Autor: Vít Grec
Ohlášky na neděli 10.9.2023
- mše ve všední dny začínají v pondělí 11.9.
- výuka náboženství začíná v pátek 22.9., více informací na stránce Náboženství, kde je také přihláška ke stažení
- začalo setkávání mládeže 13 – 18 let – pravidelně v po od 18.30
- zájemci o přípravu na svátost biřmování se mohou přihlásit písemně na mail otce Christiana christian.p(zavináč)centrum.cz; schůzky budou pravidelně v neděli v 17.30; termín biřmování květen 2024
- prosíme lektory a zpěváky, aby se přihlásli ke službám a zapsali se do tabulky služeb nejlépe až do konce roku. Zároveň vybízíme zájemce o službu lektora, aby se přihlásili Martinu Janečkovi.
- příští neděli 17.9. vás zveme k účasti na akci Do kostela na kole ( Pořádá ekologická sekce ČKA a další) nebo jinými slovy do „do kostela jinak než autem“. Vyjádříte tak svůj vztah k životnímu prostředí a upevníte svoji fyzickou zdatnost.
- Začínají zkoušky Katedrálního dětského sboru – oddělení sv. Vojtěch. Malé zpěvačky a zpěváci se scházejí vždy v pondělí v 16 hodin u klavíru v dětské lodi. Zájemce zveme na náslechové hodiny, které budou první dva týdny.
- V pátek 15.9. ve 20 hodin bude na ochozu u varhan modlitba se zpěvy z Taizé. Srdečně vás zveme.
publikoval Vít Grec
Přijďte na kafe s otcem Zdíkem
V neděli 10.9. bude po mší oblíbená farní kavárna, která nabídne i možnost blíže poznat otce Zdíka Jordánka. Vezměte si svoji kávu do hlavní lodi, kde otec Zdík o sobě něco poví a rád si s vámi popovídá.
Těšíme se na vás
Vít Grec
Ohlášky neděle 27.8.2023
- Příští neděli 3.9. přivítáme nového kněze našeho společenství – P. Zdíka Jordánka O.Praem, který byl ustanoven výpomocným duchovním pro naši duchovní správu
- Na závěr mše sv. příští týden bude žehnání do nového školního roku – kdo ze školáků chce, může si přinést školní tašku či jiné předměty k žehnání do nového školního roku.
- Pravidelné mše svaté ve všední den začnou v pondělí 11.9.
- V neděli 20.8. jsme se rozloučili s P. Janem. Jako farní společenství mu chceme poděkovat i darem. Protože je nadšeným pilotem motorového letadla, chceme mu přispět na letové hodiny. Proto bude následujících několik nedělí pokračovat sbírka na tento účel.
Vít Grec
Papež František o nebezpečí duchovního zesvětštění
Rozloučili jsme se s P. Janem Kotasem
Po téměř šesti letech v čele naší duchovní správy odchází P. Jan do farnosti Praha Stodůlky, kde je ustanoven farářem. Zároveň tím končí i jeho působení ve funkci rektora Arcibiskupského semináře.
Rektorem duchovní správy je od 1. srpna P. Christian Martin Pšenička O-Praem., jehož funkce vicerektora semináře skončila ke stejnému datu. Nově bude mít P.Christian i funkci ve svém domovském klášteře na Strahově. Od záři do týmu duchovní správy přibyde ve funkci výpomocného duchovního Christianův strahovský spolubratr P. Zdík Miroslav Jordánek O.Praem., bývalý vojenský kaplan a duchovní správce v Doksanech a Bohušovicích nad Ohří.
Jendo, děkujeme za veškerou péči a lásku, kterou jsi nás za dlouhé roky u sv. Vojtěcha zahrnoval.
Christiane, Zdíku, těšíme se na novou etapu v životě našeho společenství a na nové výzvy, které jsou před námi.
Za všechny vás se modlíme, stejně jako za naše společenství, aby Pán vedl naše kroky a naplňoval nás svým Duchem.
Připojujeme pár fotografií z rozloučení v neděli 20.8.
Foto Marie Jelínková
Text Vít Grec
Papežovo poselství (nejen) portugalské církvi
Vracíme se k jednomu z nejdůležitějších projevů papeže Františka během jeho apoštolské cesty do Portugalska. Při nešporách s místními pastoračními pracovníky jim přednesl své rozsáhlé poselství míněné nejen portugalské církvi k povzbuzení do současné situace. Protože se jedná o poselství zcela zásadní a velice platné i pro naši situaci nejen u sv. Vojtěcha a v české církvi, přinášíme vám celé znění tohoto poselství. K jeho obsahu se budeme odvolávat i v nadcházejících měsících při našem úsilí o proměnu našeho společenství.
Jako inspiraci k přečtení celého poselství zde citujeme krátkou pasáž:
„…Opravdu se mě dotýká, když mám mluvit o tom, jak otevřít apoštolské perspektivy, ta pasáž z evangelia, kde lidé nejdou na svatební hostinu syna a všechno je připraveno. A co říká pán, pán hostiny? „Jděte na křižovatky a přiveďte všechny, všechny: zdravé, nemocné, malé i velké, dobré i hříšníky. Všechny.“ Ať církev nemá hraniční kontroly, aby si vybírala, kdo vejde a kdo ne. Všichni, každý se svým životem na ramenou, se svými hříchy, takový, jaký je, před Bohem, jaký je před životem… Všichni, všichni. Do církve nezavádějme hraniční kontroly. Je to velká výzva, zvláště v kontextech, kde jsou kněží a zasvěcené osoby unaveni, protože zatímco pastorační potřeby rostou, je jich stále méně. Na tuto situaci se však můžeme dívat jako na příležitost zapojit laiky s bratrským nadšením a zdravou pastorační tvořivostí. Sítě prvních učedníků se pak stávají obrazem církve, která je lidskou, duchovní a pastorační „sítí vztahů“. Pokud neexistuje dialog, pokud neexistuje spoluzodpovědnost, pokud neexistuje účast, církev stárne. Rád bych to vyjádřil takto: nikdy biskup bez svého presbyterátu a Božího lidu; nikdy kněz bez svých bratří; a všichni společně – kněží, řeholníci a věřící laici – jako církev, nikdy bez ostatních, nikdy bez světa. Bez světskosti, ale ne bez světa. V církvi si navzájem pomáháme, podporujeme se a jsme povoláni šířit konstruktivní klima bratrství i navenek. Na jednom místě svatý Petr píše, že jsme živými kameny, které se používají pro stavbu duchovní budovy (srov. 1 Petr 2,5).“
s využitím textů z webu www.vaticannews.va (zde možno vyslechnout výběr pasáží jako podcast) připravil Vít Grec
Modlitba se zpěvy Taizé v pátek 16. června
Zveme vás na poslední předprázdninovou modlitbu u kříže se zpěvy z Taizé.
Sejdeme se v pátek 16.6. ve 20 hodin v kostele na ochozu u varhan.
-vgr-
František: Bůh je láska, jako on mějme dveře vždy otevřené všem
Promluva papeže Františka před polední modlitbou Anděl Páně na slavnost Nejsvětější trojice v neděli 4. června.
Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Dnes, na slavnost Nejsvětější Trojice, je evangelium vybráno z Ježíšova dialogu s Nikodémem (srov. J 3,16-18). Nikodém byl členem Sanhedrinu, zapálený pro Boží mystérium: poznává v Ježíši božského učitele a tajně, v noci, si s ním jde promluvit. Ježíš ho vyslechne, pochopí, že je to člověk na cestě hledání, a pak ho nejprve ohromí odpovědí, že pro vstup do Božího království je třeba se znovu narodit; pak mu odhalí jádro mystéria tím, že řekne, že Bůh miloval lidstvo natolik, že poslal na svět svého Syna. Ježíš, Syn, k nám tedy promlouvá o Otci a jeho nesmírné lásce.
Otec a Syn. Je to známý obraz, který, když se nad ním zamyslíme, otřese naší představou o Bohu. Samotné slovo „Bůh“ nám totiž sugeruje jedinou, majestátní a vzdálenou skutečnost, zatímco když slyšíme o Otci a Synu, vrací nás to domů. Ano, takto můžeme přemýšlet o Bohu prostřednictvím obrazu rodiny shromážděné kolem stolu, kde se sdílí život. Koneckonců právě stůl, který je zároveň oltářem, je symbolem, jímž některé ikony zobrazují Trojici. Je to obraz, který k nám promlouvá o Bohu společenství. Otec, Syn a Duch svatý: jsou společenstvím.
Není to však jen obraz, je to skutečnost! Je to skutečnost, protože Duch svatý, Duch, kterého Otec skrze Ježíše vylil do našich srdcí (srov. Gal 4,6), nám dává zakusit Boží přítomnost: přítomnost, která je vždy blízko, soucitná a laskavá. Duch svatý s námi činí totéž, co Ježíš s Nikodémem: uvádí nás do mystéria znovuzrození – zrození z víry, křesťanského života -, zjevuje nám Otcovo srdce a činí nás účastníky samotného Božího života.
Můžeme říci, že pozvání, které nám adresuje, je sednout si s Bohem ke stolu a sdílet jeho lásku. To je obraz. To se děje při každé mši svaté, u oltáře eucharistického stolu, kde se Ježíš obětuje Otci a obětuje se za nás. A ano, tak to je, bratři a sestry, náš Bůh je společenství lásky: tak nám to zjevil Ježíš. A víte, jak si to můžeme připomínat? Tím nejjednodušším gestem, které jsme se naučili už jako děti: znamením kříže. Znamením kříže na svém těle si připomínáme, jak moc nás Bůh miloval, až za nás položil svůj život; a opakujeme si, že jeho láska nás zcela obklopuje, shora dolů, zleva doprava, jako objetí, které nás nikdy neopouští. A zároveň se zavazujeme vydávat svědectví o Boží lásce a vytvářet společenství v jeho jménu.
Dnes se tedy můžeme sami sebe zeptat: Svědčíme o Bohu lásky? Nebo se Bůh-láska sám stal konceptem, něčím již naposlouchaným, co už neburcuje a neprovokuje k životu? Je-li Bůh láska, svědčí o ní naše společenství? Vědí, jak milovat? Umí naše společenství milovat? A naše rodina, umíme milovat jako rodina? Máme vždy otevřené dveře, umíme přijmout každého, zdůrazňuji každého, jako bratra a sestru? Nabízíme všem pokrm Božího odpuštění a evangelijní radosti? Dýcháme vzduch domova, nebo se podobáme spíše kanceláři či soukromému místu, kam vstupují jen vyvolení? Bůh je láska, Bůh je Otec, Syn a Duch svatý a dal za nás svůj život, proto děláme znamení kříže.
Kéž nám Maria pomůže žít církev jako ten domov, kde se milujeme rodinným způsobem ke slávě Boha Otce i Syna i Ducha svatého.
S použitím materiálu z www.vaticannews.va/cz připravil Vít Grec – zde jde promluvu vyslechnout jako podcast
Svatodušní vigilie v sobotu 27. května
V sobotu večer od 20:30 jste srdečně zváni do baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Strahově na vigilii svatodušní s komunitou bratří premonstrátů, s bohoslovci a (veřím, že nejenom) mládeží od sv. Vojtěcha v Dejvicích, kterou povede P. Christian Pšenička.
Večer plný modlitby, zpěvu a rozjímání vám po své loňské zkušenosti vřele doporučuji. Těšíme se na vás.
Vít Grec