Papežovo poselství (nejen) portugalské církvi

Vracíme se k jednomu z nejdůležitějších projevů papeže Františka během jeho apoštolské cesty do Portugalska. Při nešporách s místními pastoračními pracovníky jim přednesl své rozsáhlé poselství míněné nejen portugalské církvi k povzbuzení do současné situace. Protože se jedná o poselství zcela zásadní a velice platné i pro naši situaci nejen u sv. Vojtěcha a v české církvi, přinášíme vám celé znění tohoto poselství. K jeho obsahu se budeme odvolávat i v nadcházejících měsících při našem úsilí o proměnu našeho společenství. 

Jako inspiraci k přečtení celého poselství zde citujeme krátkou pasáž:

 „…Opravdu se mě dotýká, když mám mluvit o tom, jak otevřít apoštolské perspektivy, ta pasáž z evangelia, kde lidé nejdou na svatební hostinu syna a všechno je připraveno. A co říká pán, pán hostiny? „Jděte na křižovatky a přiveďte všechny, všechny: zdravé, nemocné, malé i velké, dobré i hříšníky. Všechny.“ Ať církev nemá hraniční kontroly, aby si vybírala, kdo vejde a kdo ne. Všichni, každý se svým životem na ramenou, se svými hříchy, takový, jaký je, před Bohem, jaký je před životem… Všichni, všichni. Do církve nezavádějme hraniční kontroly. Je to velká výzva, zvláště v kontextech, kde jsou kněží a zasvěcené osoby unaveni, protože zatímco pastorační potřeby rostou, je jich stále méně. Na tuto situaci se však můžeme dívat jako na příležitost zapojit laiky s bratrským nadšením a zdravou pastorační tvořivostí. Sítě prvních učedníků se pak stávají obrazem církve, která je lidskou, duchovní a pastorační „sítí vztahů“. Pokud neexistuje dialog, pokud neexistuje spoluzodpovědnost, pokud neexistuje účast, církev stárne. Rád bych to vyjádřil takto: nikdy biskup bez svého presbyterátu a Božího lidu; nikdy kněz bez svých bratří; a všichni společně – kněží, řeholníci a věřící laici – jako církev, nikdy bez ostatních, nikdy bez světa. Bez světskosti, ale ne bez světa. V církvi si navzájem pomáháme, podporujeme se a jsme povoláni šířit konstruktivní klima bratrství i navenek. Na jednom místě svatý Petr píše, že jsme živými kameny, které se používají pro stavbu duchovní budovy (srov. 1 Petr 2,5).“

celý text zde 

s využitím textů z webu www.vaticannews.va  (zde možno vyslechnout výběr pasáží jako podcast) připravil Vít Grec