Svatost? – z kázání otce spirituála Josefa Žáka

Když je krize poezie – nekritizuj básníky, ale napiš báseň.

Když je tma – zapal svíci.

Když je krize v církvi – hledej pomoc a inspiraci u světců.

Někdo se zeptal Matky Terezy – „Co děláte?“ Odpověděla: „Obracím jednoho člověka.“ „Koho?“ „Sebe…“

Světec, to je obrácený hříšník. (T. Dolan) Svatí nezačali všichni dobře, ale všichni dobře skončili. (sv. Jan M. Vianney)

1 Kor 1, 1-5: správné pochopení pojmu svatost

Naše představa často je: svatý = bez vady, dokonalý, nekonfliktní, zbožný… To všechno může být pravda – základ svatosti je ale v něčem jiném!

Primárně nejde o to, co člověk dělá a jak ale co jsme dostali od Boha a jak s tím zacházíme.

Křesťané v Korintě jsou nazývání svatí, ikdyž měli svoje chyby – byly mezi nimi hádky, napětí v preferování jejich oblíbenců. (Petr, Pavel, Apolo..) Proč jsou přesto svatí? Protože byli pokřtěni! Svaté je to Boží v člověku, darované Bohem při křtu. Je na nás, abychom tento dar v sobě objevili – ne někdy v budoucnu ale hned. Staňme se tím, co už jsme…! Svatí ze křtu a svatými se máme stávat následováním Krista.

Někdy s povzdychem konstatujeme – „doba je těžká…“ Svatí takto neuvažovali. Z jejich života lze vyčíst, že řešení mé situace – těžké a někdy konfliktní – je tak vzdálené, jak vzdálen či blízko jsem Bohu. Jestliže jsem Kristu nablízku, je řešení nejnáročnějších situací nedaleko. Být Ježíši nablízku – o to jde, přijmout co Ježíš nabízí.

Co nabízí? – Vztah… Dotkne se našeho srdce, a když se dotkne, tak ho promění a my reagujeme aktivitou, která se nazývá následování Krista.

Existují 3 nebezpečí:

1) Vědět o Ježíši aniž bychom se s Ním znali. (Dostijevskij – Idiot – kníže Miškin)

2) Mluvit o Ježíši ale ne s Ježíšem.

3) Naslouchat odborníkům, kteří o něm vyprávějí ale nenechat promluvit Ježíše.

Učedníci se nestávají svatými proto, že konají dobré skutky a snaží se o mravní dokonalost. Ale svatými se stávají spíš díky tomu, že poznávají, milují a následují svého Mistra. Právě radikální následování Ježíše dává učedníkům svatost.

Bude-li proto naše odevzdání Ježíši upřímné a jeho následování pravdivé, začnou se pozvolna měnit naše skutky a postoje. Mravní dokonalost tedy dostaneme spíše jako nezasloužený dar, než jako plod vytrvalé práce na sobě. Když dáš Ježíši sebe, nic jiného už po tobě nebude chtít.

L. Bloy – „Je jen jediný smutek – že nejsme svatí.“

Z kázání otce spirituála Josefa Žáka, 19.1. 2020 – zapsal P.Christian